Název

Loučení s prázdninami 1.9.2018 aneb Dětský den na druhou

Popis

V sobotu ráno 1.září nás místo každodenního šimrání slunečních paprsků budilo hřmění. Nevypadalo to vůbec hezky, ale vody už bylo setsakramentsky zapotřebí.
Samozřejmě, že naše loučení s prázdninami aneb dětský den na druhou, to nemohlo ani v nejmenším ohrozit. V případě deště bychom se úplně v klidu přesunuli pod střechu či dovnitř chaty.
Během dopoledne se sice drobné přeháňky dostavily, ale odpoledne byl již plácek kolem chaty a dětského hřiště opět suchý a připraven k řádění. Většina dětí přišla o něco později než ve stanovený termín a tak jsme si mezitím dali ještě v poklidu sobotní kávu. A pak to přišlo.
"Kdo si chce zablbnout?" Jako na povel seběhl se z dětského hřiště houf dětí a z jejich očí bylo znát, že všechny doopravdy chtějí, jelikož netušily, co je pro ně připraveno. A že toho bylo! "Ale to si mě musíte nejdříve chytit!" ...Honička netrvala dlouho.
Všechno odstartovala krátká rozcvička na rozproudění krve a protáhnutí svalstva. Následovala "Chůze poslepu", u které se velice záhy (snad i díky nemožnosti vidět) projevily znalosti dětí, kde je napravo či nalevo (a to přitom všechny tvrdily, že to ví). Hodně pobavila také "Neposedná tužka" (v našem případě spíše fixa), "Hádanky" a "Bludiště". Dost se líbila i hra "Přines mi...", při které děti nejenže zapojovaly své mozečky, ale se i nenásilnou formou proběhly.
Ale to už opět hřmělo, místy dosti hlasitě, a sem tam se i zablýsklo, takže rychle nachystat a zapálit oheň. Děti po skončení her nedostávaly sladkosti, tudíž krátká svačinka v podobě chutného maxišpekáčku, vlastnoručně opečeného nad ohýnkem, přišla vhod.
Po krátké svačinové pauze jsme mohli opět pokračovat v blbnutí. Další nová "disciplína" s názvem "Ruce nahoru" děti trošku zklidnila a my jsme si mohli "dáchnout". Ty nejstarší, o kterých jsme si mysleli, že vydrží nejdéle, to vzdaly jako první a tak se nakonec radovaly ty nejmenší.
Teď přišel ten správný čas na sladké i nesladké odměny. A to se teprve začaly oči dětí rozzařovat. K tomu i tvořivé nafukovací balónky, které si děti, za pomoci pumpičky, vlastnoručně či vlastnonožně i nafoukly.
A to už se chystala uvnitř chaty podlézačka... Tolik různých stylů doplňovaných nezvyklými grimasami bylo v ten večer k vidění. Vyhráli všichni.
Rozdováděné děti bylo potřeba opět trochu zklidnit a tak dostaly k dispozici lepící papírové kruhy, k tomu spoustu barevných papírů a - tvořily obrázky dle vlastního uvážení či přednakreslených vzorů. Zde se naplno rozvinula fantazie a um všech přítomných dětí. Ale to ještě nebylo všechno. Kupodivu dost nadchla i chůze na chůdách a dřevěných špalcích, při které děti strávily celkem dost času a - obloha se mezitím nenápadně zatměla. A byl tul čas na hru další - "Předávanou", u níž jsme se též dost pobavili a zasmáli. Jenže děti pořád neměly dost.... A jelikož byla kromě osvětlené chaty už všude kolem tma, přišel ten vhodný čas na hru "Ovečky a vlci", která se libovolně střídala (dle uvážení dětí) s hrou na "Rybáře a rybičky". Ale to už byl úplný konec. Program vyčerpán. Byly rozdány poslední odměny a drobnosti, pivní sud již také vykazoval známku úplného vyprázdnění... Tak ještě krátké posezení a - po jednadvacáté hodině cesta domů.
Nezbývá než věřit, že alespoň v tento den děti jaksepatří zapomněly na fakt, že za pár více hodin opět začíná ta ... škola.

Nastavení